Když bude "štěstí a radost ze života nejdříve vycházet z vás", ale nepotkáte toho pravého, a zůstanete proti své vůli "na ocet", taky to asi nebude to pravé ořechové.

Je, Pokud si jede jeden druhého vážíte - a máte se rádi ( věříte si, a jste skutečnými přátel). Pokud tomu tam k není, nevdávejte se. Pokud to ještě nevíte - jste mladá a naivní, dovíte se to později. A někdy možná pozdě.

Mohou se mít rádi, mohou si vážit jeden druhého a přesto dojdou k tomu, že tu svatbu nechtějí. Když se vdala moje známá, které je 60 let, tak na svatbu není nikdy pozdě. A brali se i mnohem starší páry. Neviděla jste Kulový blesk?

Podle mě není. Ale kdo po ní touží, pro toho důležitá je. Stejně jako je pro filatelistu důležitý Modrý Mauricius. Jeho nadšení a míru důležitosti známky sice nechápu, ale o jeho přesvědčení nijak nepochybuju. Takže pokud svatbu nechcete, neměl by Vás do ní nikdo nutit. A naopak - pokud ji chcete, uzavřete ji s tím, kdo o ni bude stát.

Pokud s někým máte děti, tak je. Ono to vypadá, že ne, ale v okamžiku, kdy život (třeba nečekaně, byť jen dočasně) ukáže odvrácenou tvář, zjistíte, kolik problémů vám ten, zdánlivě zbytečný, papír ušetří.

Pokud to předvídáte, můžete to ošetřit předem hromadou vzájemných souhlasů, pověření a smluv, ale stejně možná něco vynecháte.

no, je ale zajímavé, kdo na ní v poslední době nejvíc rajtuje.

Mohl byste mu upřesnit Vaši myšlenku? Děkuji :)

Na otázku odpovídám "ano", ale...

Ne nejdůležitější :-)

V mládí, při vytváření rodiny ano, v pozdějším věku to již důležité není.